search


interactive GDPR 2016/0679 CS

BG CS DA DE EL EN ES ET FI FR GA HR HU IT LV LT MT NL PL PT RO SK SL SV print pdf

2016/0679 CS jump to: cercato: 'uplatňování' . Output generated live by software developed by IusOnDemand srl




whereas uplatňování:


definitions:


cloud tag: and the number of total unique words without stopwords is: 1377

 

Článek 2

Věcná působnost

1.   Toto nařízení se vztahuje na zcela nebo částečně automatizované zpracování osobních údajů a na neautomatizované zpracování těch osobních údajů, které jsou obsaženy v evidenci nebo do ní mají být zařazeny.

2.   Toto nařízení se nevztahuje na zpracování osobních údajů prováděné:

a)

při výkonu činností, které nespadají do oblasti působnosti práva Unie;

b)

členskými státy při výkonu činností, které spadají do oblasti působnosti hlavy V kapitoly 2 Smlouvy o EU;

c)

fyzickou osobou v průběhu výlučně osobních či domácích činností;

d)

příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, včetně ochrany před hrozbami pro veřejnou bezpečnost a jejich předcházení.

3.   Na zpracování osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie se vztahuje nařízení (ES) č. 45/2001. Nařízení (ES) č. 45/2001 a další právní akty Unie týkající se takového zpracování osobních údajů jsou uzpůsobeny zásadám a pravidlům tohoto nařízení podle článku 98.

4.   Tímto nařízením není dotčeno uplatňování směrnice 2000/31/ES, zejména pokud jde o pravidla týkající se odpovědnosti poskytovatelů zprostředkovatelských služeb uvedená v článcích 12 až 15 uvedené směrnice.

Článek 6

Zákonnost zpracování

1.   Zpracování je zákonné, pouze pokud je splněna nejméně jedna z těchto podmínek a pouze v odpovídajícím rozsahu:

a)

subjekt údajů udělil souhlas se zpracováním svých osobních údajů pro jeden či více konkrétních účelů;

b)

zpracování je nezbytné pro splnění smlouvy, jejíž smluvní stranou je subjekt údajů, nebo pro provedení opatření přijatých před uzavřením smlouvy na žádost tohoto subjektu údajů;

c)

zpracování je nezbytné pro splnění právní povinnosti, která se na správce vztahuje;

d)

zpracování je nezbytné pro ochranu životně důležitých zájmů subjektu údajů nebo jiné fyzické osoby;

e)

zpracování je nezbytné pro splnění úkolu prováděného ve veřejném zájmu nebo při výkonu veřejné moci, kterým je pověřen správce;

f)

zpracování je nezbytné pro účely oprávněných zájmů příslušného správce či třetí strany, kromě případů, kdy před těmito zájmy mají přednost zájmy nebo základní práva a svobody subjektu údajů vyžadující ochranu osobních údajů, zejména pokud je subjektem údajů dítě.

První pododstavec písm. f) se netýká zpracování prováděného orgány veřejné moci při plnění jejich úkolů.

2.   Členské státy mohou zachovat nebo zavést konkrétnější ustanovení, aby přizpůsobily používání pravidel tohoto nařízení ohledně zpracování ke splnění odst. 1 písm. c) a e) tím, že přesněji určí konkrétní požadavky na zpracování a jiná opatření k zajištění zákonného a spravedlivého zpracování, a to i u jiných zvláštních situací, při nichž dochází ke zpracování, jak stanoví kapitola IX.

3.   Základ pro zpracování podle odst. 1 písm. c) a e) musí být stanoven:

a)

právem Unie nebo

b)

právem členského státu, které se na správce vztahuje.

Účel zpracování musí vycházet z tohoto právního základu, nebo pokud jde o zpracování uvedené v odst. 1 písm. e), musí být toto zpracování nutné pro splnění úkolu prováděného ve veřejném zájmu či při výkonu veřejné moci, kterým je pověřen správce. Tento právní základ může obsahovat konkrétní ustanovení pro přizpůsobení uplatňování pravidel tohoto nařízení, včetně obecných podmínek, kterými se řídí zákonnost zpracování správcem, typu osobních údajů, které mají být zpracovány, dotčených subjektů údajů, subjektů, kterým lze osobní údaje poskytnout, a účelu tohoto poskytování, účelového omezení, doby uložení a jednotlivých operací zpracování a postupů zpracování, jakož i dalších opatření k zajištění zákonného a spravedlivého zpracování, jako jsou opatření pro jiné zvláštní situace, při nichž dochází ke zpracování, než stanoví kapitola IX. Právo Unie nebo členského státu musí splňovat cíl veřejného zájmu a musí být přiměřené sledovanému legitimnímu cíli.

4.   Pokud zpracování pro jiný účel, než pro který byly osobní údaje shromážděny, není založeno na souhlasu subjektu údajů nebo na právu Unie či členského státu, který v demokratické společnosti představuje nutné a přiměřené opatření k zajištění cílů uvedených v čl. 23 odst. 1, zohlední správce v zájmu zjištění toho, zda je zpracování pro jiný účel slučitelné s účely, pro něž byly osobní údaje původně shromážděny, mimo jiné:

a)

jakoukoli vazbu mezi účely, kvůli nimž byly osobní údaje shromážděny, a účely zamýšleného dalšího zpracování;

b)

okolnosti, za nichž byly osobní údaje shromážděny, zejména pokud jde o vztah mezi subjekty údajů a správcem;

c)

povahu osobních údajů, zejména zda jsou zpracovávány zvláštní kategorie osobních údajů podle článku 9 nebo osobní údaje týkající se rozsudků v trestních věcech a trestných činů podle článku 10;

d)

možné důsledky zamýšleného dalšího zpracování pro subjekty údajů;

e)

existenci vhodných záruk, mezi něž může patřit šifrování nebo pseudonymizace.

Článek 24

Odpovědnost správce

1.   S přihlédnutím k povaze, rozsahu, kontextu a účelům zpracování i k různě pravděpodobným a různě závažným rizikům pro práva a svobody fyzických osob zavede správce vhodná technická a organizační opatření, aby zajistil a byl schopen doložit, že zpracování je prováděno v souladu s tímto nařízením. Tato opatření musí být podle potřeby revidována a aktualizována.

2.   Pokud je to s ohledem na činnosti zpracování přiměřené, zahrnují opatření uvedená v odstavci 1 uplatňování vhodných koncepcí v oblasti ochrany údajů správcem.

3.   Jedním z prvků, jimiž lze doložit, že správce plní příslušné povinnosti, je dodržování schválených kodexů chování uvedených v článku 40 nebo schválených mechanismů pro vydávání osvědčení uvedených v článku 42.

Článek 32

Zabezpečení zpracování

1.   S přihlédnutím ke stavu techniky, nákladům na provedení, povaze, rozsahu, kontextu a účelům zpracování i k různě pravděpodobným a různě závažným rizikům pro práva a svobody fyzických osob, provedou správce a zpracovatel vhodná technická a organizační opatření, aby zajistili úroveň zabezpečení odpovídající danému riziku, případně včetně:

a)

pseudonymizace a šifrování osobních údajů;

b)

schopnosti zajistit neustálou důvěrnost, integritu, dostupnost a odolnost systémů a služeb zpracování;

c)

schopnosti obnovit dostupnost osobních údajů a přístup k nim včas v případě fyzických či technických incidentů;

d)

procesu pravidelného testování, posuzování a hodnocení účinnosti zavedených technických a organizačních opatření pro zajištění bezpečnosti zpracování.

2.   Při posuzování vhodné úrovně bezpečnosti se zohlední zejména rizika, která představuje zpracování, zejména náhodné nebo protiprávní zničení, ztráta, pozměňování, neoprávněné zpřístupnění předávaných, uložených nebo jinak zpracovávaných osobních údajů, nebo neoprávněný přístup k nim.

3.   Jedním z prvků, jimiž lze doložit soulad s požadavky stanovenými v odstavci 1 tohoto článku, je dodržování schváleného kodexu chování uvedeného v článku 40 nebo uplatňování schváleného mechanismu pro vydávání osvědčení uvedeného v článku 42.

4.   Správce a zpracovatel přijmou opatření pro zajištění toho, aby jakákoliv fyzická osoba, která jedná z pověření správce nebo zpracovatele a má přístup k osobním údajům, zpracovávala tyto osobní údaje pouze na pokyn správce, pokud jí jejich zpracování již neukládá právo Unie nebo členského státu.

Článek 39

Úkoly pověřence pro ochranu osobních údajů

1.   Pověřenec pro ochranu osobních údajů vykonává alespoň tyto úkoly:

a)

poskytování informací a poradenství správcům nebo zpracovatelům a zaměstnancům, kteří provádějí zpracování, o jejich povinnostech podle tohoto nařízení a dalších předpisů Unie nebo členských států v oblasti ochrany údajů;

b)

monitorování souladu s tímto nařízením, dalšími předpisy Unie nebo členských států v oblasti ochrany údajů a s koncepcemi správce nebo zpracovatele v oblasti ochrany osobních údajů, včetně rozdělení odpovědnosti, zvyšování povědomí a odborné přípravy pracovníků zapojených do operací zpracování a souvisejících auditů;

c)

poskytování poradenství na požádání, pokud jde o posouzení vlivu na ochranu osobních údajů, a monitorování jeho uplatňování podle článku 35;

d)

spolupráce s dozorovým úřadem a

e)

působení jako kontaktní místo pro dozorový úřad v záležitostech týkajících se zpracování, včetně předchozí konzultace podle článku 36, a případně vedení konzultací v jakékoli jiné věci.

2.   Pověřenec pro ochranu osobních údajů bere při plnění svých úkolů patřičný ohled na riziko spojené s operacemi zpracování a současně přihlíží k povaze, rozsahu, kontextu a účelům zpracování.

Oddíl 5

Kodexy chování a vydávání osvědčení

Článek 40

Kodexy chování

1.   Členské státy, dozorové úřady, sbor a Komise podporují vypracování kodexů chování, které mají přispět k řádnému uplatňování tohoto nařízení s ohledem na konkrétní povahu různých odvětví provádějících zpracování a na konkrétní potřeby mikropodniků a malých a středních podniků.

2.   Sdružení nebo jiné subjekty zastupující různé kategorie správců nebo zpracovatelů mohou vypracovávat kodexy chování nebo tyto kodexy upravovat či rozšiřovat, a to s cílem upřesnit uplatňování ustanovení tohoto nařízení, mimo jiné pokud jde o:

a)

spravedlivé a transparentní zpracování;

b)

oprávněné zájmy, jež správci v konkrétních situacích sledují;

c)

shromažďování osobních údajů;

d)

pseudonymizaci osobních údajů;

e)

informace poskytované veřejnosti a subjektů údajů;

f)

výkon práv subjektů údajů;

g)

informace poskytované dětem a jejich ochranu a způsob získávání souhlasu nositele rodičovské zodpovědnosti nad dítětem;

h)

opatření a postupy uvedené v článcích 24 a 25 a opatření k zajištění bezpečnosti zpracování podle článku 32;

i)

ohlašování případů porušení zabezpečení osobních údajů dozorovým úřadům a oznamování těchto případů porušení subjektům údajů;

j)

předávání osobních údajů do třetích zemí nebo mezinárodním organizacím; nebo

k)

mimosoudní vyrovnání a jiné postupy pro řešení sporů mezi správci a subjekty údajů v souvislosti se zpracováním, aniž by byla dotčena práva subjektů údajů podle článků 77 a 79.

3.   Vedle správců a zpracovatelů, na něž se vztahuje toto nařízení vztahuje, mohou kodexy chování schválené podle odstavce 5 tohoto článku a mající všeobecnou platnost podle odstavce 9 tohoto článku dodržovat i správci nebo zpracovatelé, na něž se podle článku 3 toto nařízení nevztahuje, s cílem poskytnout vhodné záruky v rámci předání osobních údajů do třetích zemí nebo mezinárodním organizacím za podmínek uvedených v čl. 46 odst. 2 písm. e). Za účelem uplatňování těchto vhodných záruk, a to i pokud jde o práva subjektů údajů, přijmou tito správci nebo zpracovatelé prostřednictvím smluvních nástrojů nebo jiných právně závazných nástrojů závazné a vymahatelné závazky.

4.   Kodex chování uvedený v odstavci 2 tohoto článku obsahuje mechanismy, které umožňují subjektu uvedenému v čl. 41 odst. 1 provádět povinné monitorování dodržování jeho ustanovení správci nebo zpracovateli, kteří se zavázali jej dodržovat, aniž tím jsou dotčeny úkoly a pravomoci dozorových úřadů, které jsou příslušné podle článku 55 nebo 56.

5.   Sdružení nebo jiné subjekty uvedené v odstavci 2 tohoto článku, které mají v úmyslu vypracovat kodex chování nebo upravit či rozšířit existující kodex, předloží návrh kodexu či návrhy na úpravu či rozšíření kodexu dozorového úřadu, který je příslušný podle článku 55. Dozorový úřad vydá stanovisko k tomu, zda je daný návrh kodexu nebo návrh na úpravu či rozšíření kodexu v souladu s tímto nařízením, a pokud shledá, že tento návrh nebo návrh na úpravu ný či rozšíření kodexu poskytuje dostatečné vhodné záruky, schválí jej.

6.   Je-li kodex chování nebo návrh na úpravu či rozšíření kodexu schválen v souladu s odstavcem 5 a jestliže se kodex chování nevztahuje na činnosti zpracování v několika členských státech, dozorový úřad daný kodex zaregistruje a zveřejní.

7.   Pokud se návrh kodexu chování týká činností zpracování v několika členských státech, předloží dozorový úřad příslušný podle článku 55 návrh kodexu nebo návrh na úpravu či rozšíření kodexu před jeho schválením v rámci postupu podle článku 63 sboru a ten vydá stanovisko k tomu, zda je návrh kodexu nebo návrh na úpravu či rozšíření kodexu v souladu s tímto nařízením nebo zda v situaci uvedené v odstavci 3 tohoto článku poskytuje vhodné záruky.

8.   Pokud se ve stanovisku uvedeném v odstavci 7 potvrdí, že kodex chování nebo návrh na úpravu či rozšíření kodexu je v souladu s tímto nařízením nebo že v situaci uvedené v odstavci 3 poskytují vhodné záruky, předloží sbor své stanovisko Komisi.

9.   Komise může prostřednictvím prováděcích aktů rozhodnout, že schválený kodex chování, jeho úprava či rozšíření, které jí byly předloženy podle odstavce 8 tohoto článku, mají všeobecnou platnost v rámci Unie. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 93 odst. 2.

10.   Komise zajistí odpovídající zveřejnění schválených kodexů, o nichž bylo v souladu s odstavcem 9 rozhodnuto, že mají všeobecnou platnost.

11.   Sbor všechny schválené kodexy chování a jejich úpravy či rozšíření shromáždí v registru a vhodným způsobem je zpřístupní veřejnosti.

Článek 41

Monitorování schválených kodexů chování

1.   Aniž jsou dotčeny úkoly a pravomoci příslušného dozorového úřadu podle článků 57 a 58, může monitorování souladu s kodexem chování podle článku 40 provádět subjekt, který má ohledně předmětu kodexu příslušnou úroveň odborných znalostí a je pro tento účel akreditován příslušným dozorovým úřadem.

2.   Subjekt uvedený v odstavci 1 může být akreditován pro monitorování souladu s kodexem chování, pokud tento subjekt:

a)

prokázal ke spokojenosti příslušného dozorového úřadu svoji nezávislost a odborné znalosti ohledně předmětu kodexu;

b)

stanovil postupy, které mu umožňují posoudit způsobilost dotčených správců a zpracovatelů, pokud jde o uplatňování kodexu, monitorovat, zda jeho ustanovení dodržují, a pravidelně přezkoumávat jeho fungování;

c)

stanovil postupy a struktury pro řešení stížností na porušování kodexu nebo na způsob, jak správce nebo zpracovatel kodex uplatňoval nebo uplatňuje, a učinil tyto postupy a struktury pro subjekty údajů a pro veřejnost transparentními; a

d)

ke spokojenosti příslušného dozorového úřadu prokázal, že jeho úkoly a povinnosti nevedou ke střetu zájmů.

3.   Příslušný dozorový úřad předloží návrh kritérií pro akreditaci subjektu uvedeného v odstavci 1 tohoto článku sboru podle mechanismu jednotnosti uvedeného v článku 63.

4.   Aniž jsou dotčeny úkoly a pravomoci příslušného dozorového úřadu a aniž je dotčena kapitola VIII, přijme subjekt uvedený v odstavci 1 tohoto článku s výhradou vhodných záruk v případech porušování kodexu správcem nebo zpracovatelem vhodná opatření, včetně pozastavení účasti daného správce nebo zpracovatele na kodexu nebo jeho vyloučení z této účasti. O těchto opatřeních a důvodech jejich přijetí informuje příslušný dozorový úřad.

5.   Příslušný dozorový úřad zruší akreditaci subjektu uvedeného v odstavci 1, jestliže nejsou nebo již přestaly být dodržovány podmínky akreditace nebo jestliže je činnosti tohoto subjektu v rozporu s tímto nařízením.

6.   Tento článek se netýká zpracování prováděného orgány veřejné moci a veřejnými subjekty.

Článek 42

Vydávání osvědčení

1.   Členské státy, dozorové úřady, sbor a Komise podpoří, zejména na úrovni Unie, zavedení mechanismů pro vydávání osvědčení o ochraně údajů a zavedení pečetí a známek dokládajících ochranu údajů pro účely prokázání souladu s tímto nařízením v případě operací zpracování prováděných správci a zpracovateli. Zohlední se specifické potřeby mikropodniků a malých a středních podniků.

2.   Vedle dodržování správci a zpracovateli, na něž se vztahuje toto nařízení, mohou být mechanismy pro vydávání osvědčení o ochraně údajů a příslušné pečetě či známky schválené podle odstavce 5 tohoto článku zavedeny rovněž za účelem prokázání existence vhodných záruk poskytnutých správci nebo zpracovateli, na něž se podle článku 3 toto nařízení nevztahuje, v rámci předávání osobních údajů do třetích zemí nebo mezinárodním organizacím za podmínek uvedených v čl. 46 odst. 2 písm. f). Za účelem uplatňování těchto vhodných záruk, a to i pokud jde o práva subjektů údajů, přijmou tito správci nebo zpracovatelé prostřednictvím smluvních nebo jiných právně závazných nástrojů závazné a vymahatelné závazky.

3.   Vydávání osvědčení je dobrovolné a dostupné prostřednictvím postupu, který je transparentní.

4.   Osvědčením podle tohoto článku se nesnižuje odpovědnost správce nebo zpracovatele za soulad s tímto nařízením a nejsou jím dotčeny úkoly a pravomoci dozorových úřadů, které jsou příslušné podle článku 55 nebo 56.

5.   Osvědčení podle tohoto článku vydávají subjekty pro vydávání osvědčení uvedené v článku 43 nebo příslušný dozorový úřad na základě kritérií jím schválených podle čl. 58 odst. 3 nebo schválených sborem podle článku 63. Jsou-li kritéria schválena sborem, může to vést k vydání společného osvědčení, evropské pečeti ochrany údajů.

6   Správce nebo zpracovatel, který předloží své zpracování mechanismu pro vydávání osvědčení, poskytne subjektu pro vydávání osvědčení uvedenému v článku 43 nebo případně příslušnému dozorovému úřadu veškeré informace a přístup ke svým činnostem zpracování, které jsou pro provedení postupu vydávání osvědčení nezbytné.

7.   Osvědčení se vydává správci nebo zpracovateli na dobu nejvýše tří let a lze je obnovit za stejných podmínek, pokud jsou i nadále plněny příslušné požadavky. Nejsou-li požadavky na osvědčení plněny, nebo pokud již přestaly být plněny, subjekty pro vydávání osvědčení podle článku 43 nebo příslušný dozorový úřad uvedené osvědčení odeberou.

8.   Sbor všechny mechanismy pro vydávání osvědčení o ochraně údajů a příslušné pečetě či známky shromáždí v registru a vhodným způsobem je zpřístupní veřejnosti.

Článek 51

Dozorový úřad

1.   Každý členský stát stanoví, že jeden nebo více nezávislých orgánů veřejné moci jsou pověřeny monitorováním uplatňování tohoto nařízení s cílem chránit základní práva a svobody fyzických osob v souvislosti se zpracováním jejich osobních údajů a usnadnit volný pohyb osobních údajů uvnitř Unie (dále jen „dozorový úřad“).

2.   Každý dozorový úřad přispívá k jednotnému uplatňování tohoto nařízení v celé Unii. Dozorové úřady za tímto účelem spolupracují mezi sebou a s Komisí v souladu s kapitolou VII.

3.   Pokud je v některém členském státě zřízen více než jeden dozorový úřad, určí tento členský stát dozorový úřad, jenž má tyto úřady zastupovat ve sboru, a stanoví mechanismus, který zajistí, že budou ostatní dozorové úřady dodržovat pravidla týkající se mechanismu jednotnosti uvedeného v článku 63.

4.   Každý členský stát oznámí Komisi do 25. května 2018 právní ustanovení, která přijme podle této kapitoly, a bez zbytečného odkladu jakékoliv následné změny týkající se těchto ustanovení.

Článek 57

Úkoly

1.   Aniž jsou dotčeny další úkoly stanovené tímto nařízením, každý dozorový úřad na svém území:

a)

monitoruje a vymáhá uplatňování tohoto nařízení;

b)

zvyšuje povědomí veřejnosti o rizicích, pravidlech, zárukách a právech v souvislosti se zpracováním a podporuje porozumění těmto otázkám. Zvláštní pozornost se přitom věnuje akcím, které jsou určeny speciálně pro děti;

c)

v souladu s právem členského státu poskytuje poradenství vnitrostátnímu parlamentu, vládě a dalším orgánům a institucím ohledně legislativních a správních opatření týkajících se ochrany práv a svobod fyzických osob v souvislosti se zpracováním;

d)

podporuje povědomí správců a zpracovatelů o jejich povinnostech podle tohoto nařízení;

e)

na požádání poskytuje všem subjektům údajů informace ohledně výkonu jejich práv podle tohoto nařízení a, je-li to vhodné, spolupracuje za tímto účelem s dozorovými úřady v jiných členských státech;

f)

zabývá se stížnostmi, které mu podá subjekt údajů nebo subjekt, organizace či sdružení v souladu s článkem 80, a ve vhodné míře prošetřuje předmět stížnosti a v přiměřené lhůtě informuje stěžovatele o vývoji a výsledku šetření, zejména v případech, kdy je zapotřebí další šetření nebo koordinace s jiným dozorovým úřadem;

g)

s cílem zajistit jednotné uplatňování a prosazování tohoto nařízení spolupracuje s dalšími dozorovými úřady, mimo jiné formou sdílení informací, a s těmito úřady si vzájemně poskytuje pomoc;

h)

provádí šetření o uplatňování tohoto nařízení, mimo jiné na základě informací obdržených od jiného dozorového úřadu či jiného orgánu veřejné moci;

i)

monitoruje vývoj v relevantních oblastech, pokud má vliv na ochranu osobních údajů, zejména vývoj informačních a komunikačních technologií a obchodních praktik;

j)

přijímá standardní smluvní doložky uvedené v čl. 28 odst. 8 a čl. 46 odst. 2 písm. d);

k)

připravuje a udržuje seznam v souvislosti s požadavkem provádět posouzení vlivu na ochranu osobních údajů podle čl. 35 odst. 4;

l)

poskytuje poradenství o operacích zpracování uvedených v čl. 36 odst. 2;

m)

podporuje vypracování kodexů chování podle čl. 40 odst. 1, vydává stanoviska a schvaluje takové kodexy chování, které poskytují dostatečné záruky podle čl. 40 odst. 5;

n)

vybízí k zavedení mechanismů pro vydávání osvědčení o ochraně údajů a pečetí a známek dokládajících ochranu údajů podle čl. 42 odst. 1 a schvaluje kritéria pro vydávání osvědčení podle čl. 42 odst. 5;

o)

případně provádí pravidelný přezkum osvědčení vydaných v souladu s čl. 42 odst. 7;

p)

navrhuje a zveřejňuje kritéria pro schvalování subjektu pro monitorování kodexů chování podle článku 41 a subjektu pro vydávání osvědčení podle článku 43;

q)

provádí schvalování subjektu pro monitorování kodexů chování podle článku 41 a subjektu pro vydávání osvědčení podle článku 43;

r)

schvaluje smluvní doložky a ustanovení uvedené v čl. 46 odst. 3;

s)

schvaluje závazná podniková pravidla podle článku 47;

t)

přispívá k činnostem sboru;

u)

vede interní záznamy o porušeních tohoto nařízení a o opatřeních přijatých podle čl. 58 odst. 2; a

v)

plní veškeré další úkoly související s ochranou osobních údajů.

2.   Každý dozorový úřad usnadňuje podávání stížností uvedených v odst. 1 písm. f) takovými opatřeními, jako je poskytnutí formuláře pro podávání stížností, který lze vyplnit i v elektronické formě, aniž jsou vyloučeny jiné komunikační prostředky.

3.   Provádění úkolů každého dozorového úřadu je pro subjekty údajů a pro případné pověřence pro ochranu osobních údajů bezplatné.

4.   Jestliže jsou požadavky zjevně nedůvodné nebo nepřiměřené, zejména protože se opakují, může dozorový úřad uložit přiměřený poplatek na základě svých administrativních nákladů nebo odmítnout žádosti vyhovět. Zjevnou nedůvodnost nebo nepřiměřenost žádosti dokládá dozorový úřad.

Článek 61

Vzájemná pomoc

1.   Dozorové úřady si vzájemně poskytují relevantní informace a pomoc v zájmu soudržného provádění a uplatňování tohoto nařízení a zavedou opatření pro účinnou vzájemnou spolupráci. Vzájemná spolupráce zahrnuje zejména žádosti o informace a opatření v oblasti dozoru, například žádosti o předchozí povolení a konzultace, inspekce a šetření.

2.   Každý dozorový úřad přijme všechna vhodná opatření, která jsou požadována v odpověď na žádost jiného dozorového úřadu, a to bez zbytečného odkladu a nejpozději do jednoho měsíce od obdržení této žádosti. K těmto opatřením může patřit zejména předání relevantních informací o průběhu šetření.

3.   Žádost o pomoc musí obsahovat všechny potřebné informace včetně svého účelu a důvodů. Vyměňované informace se použijí pouze pro účely, pro které byly vyžádány.

4.   Dožádaný dozorový úřad nesmí odmítnout žádosti vyhovět, ledaže:

a)

není pro předmět žádosti nebo pro opatření, o jejichž výkon je žádán, příslušný; nebo

b)

vyhověním žádosti by došlo k porušení tohoto nařízení nebo práva Unie či členského státu, které se na dožádaný dozorový úřad vztahuje.

5.   Dožádaný dozorový úřad informuje žádající dozorový úřad o výsledcích nebo případně o pokroku či opatřeních, jež byla přijata k vyřízení žádosti. Jestliže dožádaný dozorový úřad žádosti nevyhoví na základě odstavce 4, uvede důvody svého rozhodnutí.

6.   Dožádané dozorové úřady poskytují informace, které po nich žádají jiné dozorové úřady, zpravidla v elektronické formě za použití standardizovaného formátu.

7.   Dožádané dozorové úřady za žádné úkony, které provedou na základě žádosti o vzájemnou pomoc, neúčtují poplatky. Ve výjimečných případech se mohou dozorové úřady dohodnout na pravidlech pro vzájemné odškodnění za zvláštní výdaje vyplývající z poskytnutí vzájemné pomoci.

8.   Pokud dozorový úřad neposkytne informace uvedené v odstavci 5 tohoto článku do jednoho měsíce od obdržení žádosti jiného dozorového úřadu, může dožadující dozorový úřad přijmout na území svého členského státu předběžné opatření podle čl. 55 odst. 1. V takovém případě se nutnost naléhavě jednat podle čl. 66 odst. 1 považuje za splněnou, což vyžaduje přijetí naléhavého závazného rozhodnutí sboru podle čl. 66 odst. 2.

9.   Komise může prostřednictvím prováděcích aktů určit formát a postupy pro vzájemnou pomoc podle tohoto článku a může určit, jak má probíhat elektronická výměna informací mezi dozorovými úřady navzájem a mezi dozorovými úřady a sborem, zejména pak může určit standardizovaný formát uvedený v odstavci 6 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 93 odst. 2.

Článek 63

Mechanismus jednotnosti

S cílem přispět k jednotnému uplatňování tohoto nařízení v celé Unii spolupracují dozorové úřady mezi sebou navzájem a ve vhodných případech s Komisí prostřednictvím mechanismu jednotnosti stanoveného v tomto oddíle.

Článek 70

Úkoly sboru

1.   Sbor zajišťuje jednotné uplatňování tohoto nařízení. Za tímto účelem sbor z vlastního podnětu nebo případně na žádost Komise zejména:

a)

monitoruje a zajišťuje řádné uplatňování tohoto nařízení v případech uvedených v článcích 64 a 65, aniž jsou dotčeny úkoly vnitrostátních dozorových úřadů;

b)

poskytuje poradenství Komisi ve veškerých záležitostech souvisejících s ochranou osobních údajů v Unii včetně jakýchkoli navrhovaných změn tohoto nařízení;

c)

poskytuje poradenství Komisi ohledně formy a postupů výměny informací mezi správci, zpracovateli a dozorovými úřady pro závazná podniková pravidla;

d)

vydává pokyny, doporučení a osvědčené postupy týkající se postupů pro výmaz odkazů, kopií nebo replikací osobních údajů z veřejně dostupných komunikačních služeb, jak je uvedeno v čl. 17 odst. 2;

e)

prošetřuje z vlastního podnětu, na žádost některého ze svých členů nebo na žádost Komise veškeré otázky týkající se uplatňování tohoto nařízení a vydává pokyny, doporučení a osvědčené postupy, aby podporoval soudržné uplatňování tohoto nařízení;

f)

vydává pokyny, doporučení a osvědčené postupy v souladu s písmenem e) tohoto odstavce za účelem dalšího vymezení kritérií a podmínek, které mají platit pro rozhodnutí založená na profilování podle čl. 22 odst. 2;

g)

vydává pokyny, doporučení a osvědčené postupy v souladu s písmenem e) tohoto odstavce, jak zjistit případy porušení zabezpečení osobních údajů a jak určit zbytečný odklad podle čl. 33 odst. 1 a 2 a konkrétní okolnosti, za nichž jsou správce a zpracovatel povinni porušení ohlásit;

h)

vydává pokyny, doporučení a osvědčené postupy v souladu s písmenem b) tohoto odstavce, pokud jde o okolnosti, za jakých je pravděpodobné, že porušení zabezpečení osobních údajů bude mít z následek vysoké riziko pro práva a svobody fyzických osob, jak je uvedeno v čl. 34 odst. 1;

i)

vydává pokyny, doporučení a osvědčené postupy v souladu s písmenem e) tohoto odstavce za účelem dalšího vymezení kritérií a požadavků pro předávání osobních údajů na základě závazných podnikových pravidel, kterými se řídí správci, a závazných podnikových pravidel, kterými se řídí zpracovatelé, a dalších požadavků potřebných k zajištění ochrany osobních údajů dotčených subjektů údajů uvedených v článku 47;

j)

vydává pokyny, doporučení a osvědčené postupy v souladu s písmenem e) tohoto odstavce za účelem dalšího vymezení kritérií a požadavků pro předávání osobních údajů na základě čl. 49 odst. 1;

k)

vypracovává pokyny pro dozorové úřady o uplatňování opatření uvedených v čl. 58 odst. 1, 2 a 3 a stanoví správní pokuty podle článku 83;

l)

přezkoumává praktické uplatňování pokynů, doporučení a osvědčených postupů uvedených v písmenech e) a f);

m)

vydává pokyny, doporučení a osvědčené postupy v souladu písmenem e) tohoto odstavce pro zavedení společných postupů pro podávání zpráv fyzickými osobami v případě porušení tohoto nařízení podle čl. 54 odst. 2;

n)

podporuje vypracování kodexů chování a zavedení mechanismů pro vydávání osvědčení o ochraně údajů a zavedení pečetí a známek dokládajících ochranu údajů podle článků 40 a 42;

o)

provádí akreditaci subjektů pro vydávání osvědčení a její pravidelný přezkum podle článku 43 a provozuje veřejný registr akreditovaných subjektů podle čl. 43 odst. 6 a akreditovaných správců či zpracovatelů usazených ve třetích zemích podle čl. 42 odst. 7;

p)

stanoví požadavky uvedené v čl. 43 odst. 3 pro účely akreditace subjektů pro vydávání osvědčení podle článku 42;

q)

poskytuje Komisi stanovisko k požadavkům na vydání osvědčení uvedeným v čl. 43 odst. 8;

r)

poskytuje Komisi stanovisko k ikonám uvedeným v čl. 12 odst. 7;

s)

poskytuje Komisi stanovisko pro posouzení odpovídající úrovně ochrany ve třetí zemi nebo v mezinárodní organizaci, i pro posouzení, zda určitá třetí země, určité území nebo jedno čí více konkrétních odvětví v určité třetí zemi nebo určitá mezinárodní organizace již nezajišťuje odpovídající úroveň ochrany. Za tímto účelem poskytne Komise sboru veškerou potřebnou dokumentaci, včetně korespondence s vládou dané třetí země s ohledem na tuto třetí zemi, území či konkrétní odvětví nebo s mezinárodní organizací;

t)

vydává stanoviska k návrhům rozhodnutí dozorových úřadů podle mechanismu jednotnosti uvedeného v čl. 64 odst. 1, k záležitostem předloženým podle čl. 64 odst. 2 a vydává závazná rozhodnutí podle článku 65, včetně v případech uvedených v článku 66;

u)

podporuje spolupráci a účinnou dvoustrannou a vícestrannou výměnu informací a osvědčených postupů mezi dozorovými úřady;

v)

podporuje společné školicí programy a usnadňuje výměny pracovníků mezi dozorovými úřady a případně i s dozorovými úřady třetích zemí nebo s mezinárodními organizacemi;

w)

podporuje výměnu znalostí a dokumentů o právních předpisech v oblasti ochrany údajů a zavedených postupech s dozorovými úřady pro ochranu údajů po celém světě;

x)

vydává stanoviska ke kodexům chování vypracovaným na úrovni Unie podle čl. 40 odst. 9); a

y)

provozuje veřejně přístupný elektronický registr rozhodnutí přijatých dozorovými úřady a soudy k otázkám řešeným v rámci mechanismu jednotnosti.

2.   Jestliže Komise žádá sbor o poradenství, může uvést určitou lhůtu s přihlédnutím k naléhavosti dané záležitosti.

3.   Sbor zasílá svá stanoviska, pokyny, doporučení a osvědčené postupy Komisi a výboru uvedenému v článku 93 a zveřejňuje je.

4.   Sbor ve vhodných případech konzultuje zúčastněné strany a poskytne jim možnost se v rozumné lhůtě vyjádřit. Sbor výsledky postupu konzultace veřejně zpřístupní, aniž je tím dotčen článek 76.

Článek 71

Zprávy

1.   Sbor vypracovává výroční zprávy, pokud jde o ochranu fyzických osob v souvislosti se zpracováním v Unii, případně ve třetích zemích a v mezinárodních organizacích. Zprávy se zveřejňují a předávají Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.

2.   Výroční zprávy obsahují posouzení praktického uplatňování pokynů, doporučení a osvědčených postupů uvedených v čl. 70 odst. 1 písm. l), jakož i závazných rozhodnutí uvedených v článku 65.

Článek 84

Sankce

1.   Členské státy stanoví pravidla pro jiné sankce, jež se mají ukládat za porušení tohoto nařízení, zejména za porušení, na něž se nevztahují správní pokuty podle článku 83, a učiní veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Tyto sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

2.   Každý členský stát oznámí Komisi do 25. května 2018 právní předpisy, které přijme podle odstavce 1, a bez zbytečného odkladu jakékoliv následné změny týkající se těchto ustanovení.

KAPITOLA IX

Ustanovení týkající se zvláštních situací, při nichž dochází ke zpracování

Článek 97

Zprávy Komise

1.   Do 25. května 2020 a poté každé čtyři roky předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o hodnocení a přezkumu tohoto nařízení.

2.   V souvislosti s hodnoceními a přezkumy uvedenými v odstavci 1 Komise přezkoumá zejména uplatňování a fungování:

a)

kapitoly V o předávání osobních údajů do třetích zemí nebo mezinárodním organizacím, se zvláštním zřetelem na rozhodnutí přijatá podle čl. 45 odst. 3 tohoto nařízení a rozhodnutí přijatá podle čl. 25 odst. 6 směrnice 95/46/ES;

b)

kapitoly VII o spolupráci a jednotnosti.

3.   Pro účel odstavce 1 může Komise požádat členské státy a dozorové úřady o informace.

4.   Při provádění hodnocení a přezkumů podle odstavců 1 a 2, vezme Komise v úvahu postoje a zjištění Evropského parlamentu, Rady a dalších relevantních subjektů nebo zdrojů.

5.   Komise v případě potřeby předloží návrhy na změnu tohoto nařízení, zvláště s přihlédnutím k vývoji informačních technologií a dosaženému pokroku v informační společnosti.

Článek 99

Vstup v platnost a použitelnost

1.   Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

2.   Toto nařízení se použije ode dne 25. května 2018.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 27. dubna 2016.

Za Evropský parlament

předseda

M. SCHULZ

Za Radu

předsedkyně

J.A. HENNIS-PLASSCHAERT


(1)  Úř. věst. C 229, 31.7.2012, s. 90.

(2)  Úř. věst. C 391, 18.12.2012, s. 127.

(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 12. března 2014 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a postoj Rady v prvním čtení ze dne 8. dubna 2016 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku). Postoj Evropského parlamentu ze dne 14. dubna 2016.

(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31).

(5)  Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (C(2003) 1422) (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).

(7)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV (viz strana 89 v tomto čísle Úředního věstníku).

(8)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu (směrnice o elektronickém obchodu) (Úř. věst. L 178, 17.7.2000, s. 1).

(9)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/24/EU ze dne 9. března 2011 o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči (Úř. věst. L 88, 4.4.2011, s. 45).

(10)  Směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách (Úř. věst. L 95, 21.4.1993, s. 29).

(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1338/2008 ze dne 16. prosince 2008 o statistice Společenství v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (Úř. věst. L 354, 31.12.2008, s. 70).

(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(13)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Úř. věst. L 351, 20.12.2012, s. 1).

(14)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/98/ES ze dne 17. listopadu 2003 o opakovaném použití informací veřejného sektoru (Úř. věst. L 345, 31.12.2003, s. 90).

(15)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 536/2014 ze dne 16. dubna 2014 o klinických hodnoceních humánních léčivých přípravků a o zrušení směrnice 2001/20/ES (Úř. věst. L 158, 27.5.2014, s. 1).

(16)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice a zrušení nařízení (ES, Euratom) č. 1101/2008 o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství, nařízení Rady (ES) č. 322/97 o statistice Společenství a rozhodnutí Rady 89/382/EHS, Euratom, kterým se zřizuje Výbor pro statistické programy Evropských společenství (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164).

(17)  Úř. věst. C 192, 30.6.2012, s. 7.

(18)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (Směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) (Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37).

(19)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti (Úř. věst. L 241, 17.9.2015, s. 1).

(20)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93 (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 30).

(21)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43).


whereas

dal 2004 diritto e informatica