search


interactive GDPR 2016/0679 CS

BG CS DA DE EL EN ES ET FI FR GA HR HU IT LV LT MT NL PL PT RO SK SL SV print pdf

2016/0679 CS jump to: cercato: 'kapitola' . Output generated live by software developed by IusOnDemand srl




whereas kapitola:


definitions:


cloud tag: and the number of total unique words without stopwords is: 1093

 

Článek 4

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)

„osobními údaji“ veškeré informace o identifikované nebo identifikovatelné fyzické osobě (dále jen „subjekt údajů“); identifikovatelnou fyzickou osobou je fyzická osoba, kterou lze přímo či nepřímo identifikovat, zejména odkazem na určitý identifikátor, například jméno, identifikační číslo, lokační údaje, síťový identifikátor nebo na jeden či více zvláštních prvků fyzické, fyziologické, genetické, psychické, ekonomické, kulturní nebo společenské identity této fyzické osoby;

2)

„zpracováním“ jakákoliv operace nebo soubor operací s osobními údaji nebo soubory osobních údajů, který je prováděn pomocí či bez pomoci automatizovaných postupů, jako je shromáždění, zaznamenání, uspořádání, strukturování, uložení, přizpůsobení nebo pozměnění, vyhledání, nahlédnutí, použití, zpřístupnění přenosem, šíření nebo jakékoliv jiné zpřístupnění, seřazení či zkombinování, omezení, výmaz nebo zničení;

3)

„omezením zpracování“ označení uložených osobních údajů za účelem omezení jejich zpracování v budoucnu;

4)

„profilováním“ jakákoli forma automatizovaného zpracování osobních údajů spočívající v jejich použití k hodnocení některých osobních aspektů vztahujících se k fyzické osobě, zejména k rozboru nebo odhadu aspektů týkajících se jejího pracovního výkonu, ekonomické situace, zdravotního stavu, osobních preferencí, zájmů, spolehlivosti, chování, místa, kde se nachází, nebo pohybu;

5)

„pseudonymizací“ zpracování osobních údajů tak, že již nemohou být přiřazeny konkrétnímu subjektu údajů bez použití dodatečných informací, pokud jsou tyto dodatečné informace uchovávány odděleně a vztahují se na ně technická a organizační opatření, aby bylo zajištěno, že nebudou přiřazeny identifikované či identifikovatelné fyzické osobě;

6)

„evidencí“ jakýkoliv strukturovaný soubor osobních údajů přístupných podle zvláštních kritérií, ať již je centralizovaný, decentralizovaný, nebo rozdělený podle funkčního či zeměpisného hlediska;

7)

„správcem“ fyzická nebo právnická osoba, orgán veřejné moci, agentura nebo jiný subjekt, který sám nebo společně s jinými určuje účely a prostředky zpracování osobních údajů; jsou-li účely a prostředky tohoto zpracování určeny právem Unie či členského státu, může toto právo určit dotčeného správce nebo zvláštní kritéria pro jeho určení;

8)

„zpracovatelem“ fyzická nebo právnická osoba, orgán veřejné moci, agentura nebo jiný subjekt, který zpracovává osobní údaje pro správce;

9)

„příjemcem“ fyzická nebo právnická osoba, orgán veřejné moci, agentura nebo jiný subjekt, kterým jsou osobní údaje poskytnuty, ať už se jedná o třetí stranu, či nikoli. Avšak orgány veřejné moci, které mohou získávat osobní údaje v rámci zvláštního šetření v souladu s právem členského státu, se za příjemce nepovažují; zpracování těchto osobních údajů těmito orgány veřejné moci musí být v souladu s použitelnými pravidly ochrany údajů pro dané účely zpracování;

10)

„třetí stranou“ fyzická nebo právnická osoba, orgán veřejné moci, agentura nebo jiný subjekt, který není subjektem údajů, správcem, zpracovatelem ani osobou přímo podléhající správci nebo zpracovateli, jež je oprávněna ke zpracování osobních údajů;

11)

„souhlasem“ subjektu údajů jakýkoli svobodný, konkrétní, informovaný a jednoznačný projev vůle, kterým subjekt údajů dává prohlášením či jiným zjevným potvrzením své svolení ke zpracování svých osobních údajů;

12)

„porušením zabezpečení osobních údajů“ porušení zabezpečení, které vede k náhodnému nebo protiprávnímu zničení, ztrátě, změně nebo neoprávněnému poskytnutí nebo zpřístupnění přenášených, uložených nebo jinak zpracovávaných osobních údajů;

13)

„genetickými údaji“ osobní údaje týkající se zděděných nebo získaných genetických znaků fyzické osoby, které poskytují jedinečné informace o její fyziologii či zdraví a které vyplývají zejména z analýzy biologického vzorku dotčené fyzické osoby;

14)

„biometrickými údaji“ osobní údaje vyplývající z konkrétního technického zpracování týkající se fyzických či fyziologických znaků nebo znaků chování fyzické osoby, které umožňuje nebo potvrzuje jedinečnou identifikaci, například zobrazení obličeje nebo daktyloskopické údaje;

15)

„údaji o zdravotním stavu“ osobní údaje týkající se tělesného nebo duševního zdraví fyzické osoby, včetně údajů o poskytnutí zdravotních služeb, které vypovídají o jejím zdravotním stavu;

16)

„hlavní provozovnou“:

a)

v případě správce s provozovnami ve více než jednom členském státě místo, kde se nachází jeho ústřední správa v Unii, ledaže jsou rozhodnutí o účelech a prostředcích zpracování osobních údajů přijímána v jiné provozovně správce v Unii a tato jiná provozovna má pravomoc vymáhat provádění těchto rozhodnutí, přičemž v takovém případě je za hlavní provozovnu považována provozovna, která tato rozhodnutí přijala;

b)

v případě zpracovatele s provozovnami ve více než jednom členském státě místo, kde se nachází jeho ústřední správa v Unii, nebo pokud zpracovatel nemá v Unii žádnou ústřední správu, pak ta provozovna zpracovatele v Unii, kde probíhají hlavní činnosti zpracování v souvislosti s činnostmi provozovny zpracovatele, v rozsahu, v jakém se na zpracovatele vztahují specifické povinnosti podle tohoto nařízení;

17)

„zástupcem“ jakákoli fyzická nebo právnická osoba usazená v Unii, která je správcem nebo zpracovatelem určena písemně podle článku 27 k tomu, aby správce nebo zpracovatele zastupovala, pokud jde o příslušné povinnosti správce nebo zpracovatele ve smyslu tohoto nařízení;

18)

„podnikem“ jakákoli fyzická nebo právnická osoba vykonávající hospodářskou činnost bez ohledu na její právní formu, včetně osobních společností nebo sdružení, která běžně vykonávají hospodářskou činnost;

19)

„skupinou podniků“ skupina zahrnující řídící podnik a jím řízené podniky;

20)

„závaznými podnikovými pravidly“ koncepce ochrany osobních údajů, kterou dodržuje správce nebo zpracovatel usazený na území členského státu při jednorázových nebo souborných předáních osobních údajů správci nebo zpracovateli v jedné nebo více třetích zemích v rámci skupiny podniků nebo uskupení podniků vykonávajících společnou hospodářskou činnost;

21)

„dozorovým úřadem“ nezávislý orgán veřejné moci zřízený členským státem podle článku 51;

22)

„dotčeným dozorovým úřadem“ dozorový úřad, kterého se zpracování osobních údajů dotýká, neboť:

a)

správce či zpracovatel je usazen na území členského státu tohoto dozorového úřadu;

b)

subjekty údajů s bydlištěm v členském státě tohoto dozorového úřadu jsou nebo pravděpodobně budou zpracováním podstatně dotčeny, nebo

c)

u něj byla podána stížnost;

23)

„přeshraničním zpracováním“ buď:

a)

zpracování osobních údajů, které probíhá v souvislosti s činnostmi provozoven ve více než jednom členském státě správce či zpracovatele v Unii, je-li tento správce či zpracovatel usazen ve více než jednom členském státě; nebo

b)

zpracování osobních údajů, které probíhá v souvislosti s činnostmi jediné provozovny správce či zpracovatele v Unii, ale kterým jsou nebo pravděpodobně budou podstatně dotčeny subjekty údajů ve více než jednom členském státě;

24)

„relevantní a odůvodněnou námitkou“ námitka vůči návrhu rozhodnutí za účelem posouzení, zda došlo k porušení tohoto nařízení, nebo zda je zamýšlený úkon v souvislosti se správcem či zpracovatelem v souladu s tímto nařízením, která jasně dokazuje významnost rizik vyplývajících z návrhu rozhodnutí, pokud jde o základní práva a svobody subjektů údajů, případně volný pohyb osobních údajů v rámci Unie;

25)

„službou informační společnosti“ služba ve smyslu čl. 1 odst. 1 písm. b) směrnice (EU) 2015/1535 (19);

26)

„mezinárodní organizací“ organizace a jí podřízené subjekty podléhající mezinárodnímu právu veřejnému nebo jiný subjekt zřízený dohodou mezi dvěma nebo více zeměmi nebo na jejím základě.

kapitola II

Zásady

Článek 6

Zákonnost zpracování

1.   Zpracování je zákonné, pouze pokud je splněna nejméně jedna z těchto podmínek a pouze v odpovídajícím rozsahu:

a)

subjekt údajů udělil souhlas se zpracováním svých osobních údajů pro jeden či více konkrétních účelů;

b)

zpracování je nezbytné pro splnění smlouvy, jejíž smluvní stranou je subjekt údajů, nebo pro provedení opatření přijatých před uzavřením smlouvy na žádost tohoto subjektu údajů;

c)

zpracování je nezbytné pro splnění právní povinnosti, která se na správce vztahuje;

d)

zpracování je nezbytné pro ochranu životně důležitých zájmů subjektu údajů nebo jiné fyzické osoby;

e)

zpracování je nezbytné pro splnění úkolu prováděného ve veřejném zájmu nebo při výkonu veřejné moci, kterým je pověřen správce;

f)

zpracování je nezbytné pro účely oprávněných zájmů příslušného správce či třetí strany, kromě případů, kdy před těmito zájmy mají přednost zájmy nebo základní práva a svobody subjektu údajů vyžadující ochranu osobních údajů, zejména pokud je subjektem údajů dítě.

První pododstavec písm. f) se netýká zpracování prováděného orgány veřejné moci při plnění jejich úkolů.

2.   Členské státy mohou zachovat nebo zavést konkrétnější ustanovení, aby přizpůsobily používání pravidel tohoto nařízení ohledně zpracování ke splnění odst. 1 písm. c) a e) tím, že přesněji určí konkrétní požadavky na zpracování a jiná opatření k zajištění zákonného a spravedlivého zpracování, a to i u jiných zvláštních situací, při nichž dochází ke zpracování, jak stanoví kapitola IX.

3.   Základ pro zpracování podle odst. 1 písm. c) a e) musí být stanoven:

a)

právem Unie nebo

b)

právem členského státu, které se na správce vztahuje.

Účel zpracování musí vycházet z tohoto právního základu, nebo pokud jde o zpracování uvedené v odst. 1 písm. e), musí být toto zpracování nutné pro splnění úkolu prováděného ve veřejném zájmu či při výkonu veřejné moci, kterým je pověřen správce. Tento právní základ může obsahovat konkrétní ustanovení pro přizpůsobení uplatňování pravidel tohoto nařízení, včetně obecných podmínek, kterými se řídí zákonnost zpracování správcem, typu osobních údajů, které mají být zpracovány, dotčených subjektů údajů, subjektů, kterým lze osobní údaje poskytnout, a účelu tohoto poskytování, účelového omezení, doby uložení a jednotlivých operací zpracování a postupů zpracování, jakož i dalších opatření k zajištění zákonného a spravedlivého zpracování, jako jsou opatření pro jiné zvláštní situace, při nichž dochází ke zpracování, než stanoví kapitola IX. Právo Unie nebo členského státu musí splňovat cíl veřejného zájmu a musí být přiměřené sledovanému legitimnímu cíli.

4.   Pokud zpracování pro jiný účel, než pro který byly osobní údaje shromážděny, není založeno na souhlasu subjektu údajů nebo na právu Unie či členského státu, který v demokratické společnosti představuje nutné a přiměřené opatření k zajištění cílů uvedených v čl. 23 odst. 1, zohlední správce v zájmu zjištění toho, zda je zpracování pro jiný účel slučitelné s účely, pro něž byly osobní údaje původně shromážděny, mimo jiné:

a)

jakoukoli vazbu mezi účely, kvůli nimž byly osobní údaje shromážděny, a účely zamýšleného dalšího zpracování;

b)

okolnosti, za nichž byly osobní údaje shromážděny, zejména pokud jde o vztah mezi subjekty údajů a správcem;

c)

povahu osobních údajů, zejména zda jsou zpracovávány zvláštní kategorie osobních údajů podle článku 9 nebo osobní údaje týkající se rozsudků v trestních věcech a trestných činů podle článku 10;

d)

možné důsledky zamýšleného dalšího zpracování pro subjekty údajů;

e)

existenci vhodných záruk, mezi něž může patřit šifrování nebo pseudonymizace.

Článek 11

Zpracování, které nevyžaduje identifikaci

1.   Pokud účely, pro něž správce zpracovává osobní údaje, od správce nevyžadují nebo již nevyžadují identifikaci subjektu údajů, nemá správce povinnost uchovávat, získávat nebo zpracovávat dodatečné informace za účelem identifikace subjektu údajů výlučně kvůli dosažení souladu s tímto nařízením.

2.   Je-li v případech uvedených v odstavci 1 tohoto článku správce s to doložit, že není schopen identifikovat subjekt údajů, informuje o této skutečnosti subjekt údajů, pokud je to možné. V takovýchto případech se neuplatní články 15 až 20, s výjimkou případů, kdy subjekt údajů za účelem výkonu svých práv podle uvedených článků poskytne dodatečné informace umožňující jeho identifikaci.

kapitola III

Práva subjektu údajů

Oddíl 1

Transparentnost a postupy

Článek 23

Omezení

1.   Právo Unie nebo členského státu, které se na správce nebo zpracovatele vztahuje, může prostřednictvím legislativního opatření omezit rozsah povinností a práv uvedených v článcích 12 až 22 a v článku 34, jakož i v článku 5, v rozsahu, v jakém ustanovení tohoto článku odpovídají právům a povinnostem stanoveným v článcích 12 až 22, jestliže takové omezení respektuje podstatu základních práv a svobod a představuje nezbytné a přiměřené opatření v demokratické společnosti s cílem zajistit:

a)

národní bezpečnost;

b)

obranu;

c)

veřejnou bezpečnost;

d)

prevenci, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkon trestů, včetně ochrany před hrozbami pro veřejnou bezpečnost a jejich předcházení;

e)

jiné důležité cíle obecného veřejného zájmu Unie nebo členského státu, zejména důležitý hospodářský nebo finanční zájem Unie nebo členského státu, včetně peněžních, rozpočtových a daňových záležitostí, veřejného zdraví a sociálního zabezpečení;

f)

ochranu nezávislosti soudnictví a soudních řízení;

g)

prevenci, vyšetřování, odhalování a stíhání porušování etických pravidel regulovaných povolání;

h)

monitorovací, inspekční nebo regulační funkci spojenou, i pouze příležitostně, s výkonem veřejné moci v případech uvedených v písmenech a) až e) a g);

i)

ochranu subjektu údajů nebo práv a svobod druhých;

j)

vymáhání občanskoprávních nároků.

2.   Každé legislativní opatření uvedené v odstavci 1 zejména obsahuje konkrétní ustanovení, alespoň, je-li to relevantní, pokud jde o:

a)

účely zpracování nebo kategorie zpracování;

b)

kategorie osobních údajů;

c)

rozsah zavedených omezení;

d)

záruky proti zneužití údajů nebo protiprávnímu přístupu k nim či jejich protiprávnímu předání;

e)

specifikaci správců nebo kategorie správců;

f)

doby uložení a platné záruky s ohledem na povahu, rozsah a účely zpracování nebo kategorie zpracování;

g)

rizika z hlediska práv a svobod subjektů údajů; a

h)

právo subjektů údajů být informováni o daném omezení, pokud toto informování nemůže být na újmu účelu omezení.

kapitola IV

Správce a zpracovatel

Oddíl 1

Obecné povinnosti

Článek 41

Monitorování schválených kodexů chování

1.   Aniž jsou dotčeny úkoly a pravomoci příslušného dozorového úřadu podle článků 57 a 58, může monitorování souladu s kodexem chování podle článku 40 provádět subjekt, který má ohledně předmětu kodexu příslušnou úroveň odborných znalostí a je pro tento účel akreditován příslušným dozorovým úřadem.

2.   Subjekt uvedený v odstavci 1 může být akreditován pro monitorování souladu s kodexem chování, pokud tento subjekt:

a)

prokázal ke spokojenosti příslušného dozorového úřadu svoji nezávislost a odborné znalosti ohledně předmětu kodexu;

b)

stanovil postupy, které mu umožňují posoudit způsobilost dotčených správců a zpracovatelů, pokud jde o uplatňování kodexu, monitorovat, zda jeho ustanovení dodržují, a pravidelně přezkoumávat jeho fungování;

c)

stanovil postupy a struktury pro řešení stížností na porušování kodexu nebo na způsob, jak správce nebo zpracovatel kodex uplatňoval nebo uplatňuje, a učinil tyto postupy a struktury pro subjekty údajů a pro veřejnost transparentními; a

d)

ke spokojenosti příslušného dozorového úřadu prokázal, že jeho úkoly a povinnosti nevedou ke střetu zájmů.

3.   Příslušný dozorový úřad předloží návrh kritérií pro akreditaci subjektu uvedeného v odstavci 1 tohoto článku sboru podle mechanismu jednotnosti uvedeného v článku 63.

4.   Aniž jsou dotčeny úkoly a pravomoci příslušného dozorového úřadu a aniž je dotčena kapitola VIII, přijme subjekt uvedený v odstavci 1 tohoto článku s výhradou vhodných záruk v případech porušování kodexu správcem nebo zpracovatelem vhodná opatření, včetně pozastavení účasti daného správce nebo zpracovatele na kodexu nebo jeho vyloučení z této účasti. O těchto opatřeních a důvodech jejich přijetí informuje příslušný dozorový úřad.

5.   Příslušný dozorový úřad zruší akreditaci subjektu uvedeného v odstavci 1, jestliže nejsou nebo již přestaly být dodržovány podmínky akreditace nebo jestliže je činnosti tohoto subjektu v rozporu s tímto nařízením.

6.   Tento článek se netýká zpracování prováděného orgány veřejné moci a veřejnými subjekty.

Článek 43

Subjekty pro vydávání osvědčení

1.   Aniž jsou dotčeny úkoly a pravomoci příslušného dozorového úřadu podle článků 57 a 58, osvědčení vydává a obnovuje subjekt pro vydávání osvědčení, který má příslušnou úroveň odborných znalostí ohledně ochrany údajů, a to poté, co informoval dozorový úřad s cílem umožnit případně výkon jeho pravomocí podle čl. 58 odst. 2 písm. h). Členské státy zajistí, aby byly tyto subjekty pro vydávání osvědčení akreditovány jedním nebo oběma z následujících orgánů:

a)

dozorovým úřadem, který je příslušný podle článku 55 nebo 56; nebo

b)

vnitrostátním akreditačním orgánem určeným v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 (20), v souladu s normou EN-ISO/IEC 17065/2012 a s dodatečnými požadavky stanovenými dozorovým úřadem, který je příslušný podle článku 55 nebo 56.

2.   Subjekt pro vydávání osvědčení uvedený v odstavci 1 je pro tento účel akreditován v souladu s uvedeným odstavcem, pouze pokud:

a)

prokázal ke spokojenosti příslušného dozorového úřadu svoji nezávislost a odborné znalosti ohledně předmětu osvědčení;

b)

se zavázal dodržovat kritéria uvedená v čl. 42 odst. 5 a schválená dozorovým úřadem, který je příslušný podle článku 55 nebo 56, nebo sborem podle článku 63;

c)

stanovil postupy pro vydávání, pravidelný přezkum a odebírání osvědčení, pečetí a známek dokládajících ochranu údajů;

d)

stanovil postupy a struktury pro řešení stížností týkajících se porušování osvědčení nebo způsobu, jak správce nebo zpracovatel osvědčení uplatňoval nebo uplatňuje, a učinil tyto postupy a struktury pro subjekty údajů a pro veřejnost transparentními; a

e)

ke spokojenosti příslušného dozorového úřadu doložil, že jeho úkoly a povinnosti nevedou ke střetu zájmů.

3.   Akreditace subjektů pro vydávání osvědčení uvedených v odstavcích 1 a 2 tohoto článku probíhá na základě kritérií schválených dozorovým úřadem, který je příslušný podle článku 55 nebo 56, nebo sborem podle článku 63. V případě akreditace podle odst. 1 písm. c) tohoto článku tyto požadavky doplňují požadavky stanovené v nařízení (ES) č. 765/2008 a technická pravidla, která popisují metody a postupy subjektů pro vydávání osvědčení.

4.   Subjekty pro vydávání osvědčení uvedené v odstavci 1 jsou odpovědné za řádné posouzení vedoucí k vydání osvědčení nebo k jeho odebrání, aniž je dotčena odpovědnost správce nebo zpracovatele za soulad s tímto nařízením. Akreditace se vydává na období nejvýše pěti let a lze ji obnovit za stejných podmínek, pokud daný subjekt pro vydávání osvědčení splňuje příslušné požadavky stanovené tímto článkem.

5.   Subjekty pro vydávání osvědčení uvedené v odstavci 1 sdělí příslušným dozorovým úřadům důvody pro vydání nebo odebrání požadovaného osvědčení.

6.   Požadavky podle odstavce 3 tohoto článku a kritéria podle čl. 42 odst. 5 zveřejní dozorový úřad ve snadno přístupné formě. Dozorové úřady je předají také sboru. Sbor všechny mechanismy pro vydávání osvědčení a pečetě dokládající ochranu údajů shromáždí v registru a vhodným způsobem je zpřístupní veřejnosti.

7.   Aniž je dotčena kapitola VIII, zruší příslušný dozorový úřad nebo vnitrostátní akreditační orgán akreditaci, kterou udělil subjektu pro vydávání osvědčení podle odstavce 1 tohoto článku, jestliže nejsou nebo již přestaly být dodržovány podmínky akreditace, nebo kroky tohoto subjektu pro vydávání osvědčení porušují toto nařízení.

8.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 92 za účelem upřesnění požadavků, které je třeba zohlednit v souvislosti s mechanismy pro vydávání osvědčení o ochraně údajů podle čl. 42 odst. 1.

9.   Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví technické normy pro mechanismy vydávání osvědčení a pro pečeti a známky dokládající ochranu údajů a mechanismy pro prosazování a uznávání mechanismů vydávání osvědčení a pečetí a známek dokládajících ochranu údajů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 93 odst. 2.

kapitola V

Předávání osobních údajů do třetích zemí nebo mezinárodním organizacím

Článek 50

Mezinárodní spolupráce v zájmu ochrany osobních údajů

Ve vztahu k třetím zemím a mezinárodním organizacím podniknou Komise a dozorové úřady vhodné kroky v zájmu:

a)

rozvoje mechanismů pro mezinárodní spolupráci, aby se usnadnilo účinné prosazování právních předpisů na ochranu osobních údajů;

b)

poskytování vzájemné pomoci na mezinárodní úrovni při prosazování právních předpisů na ochranu osobních údajů, a to i formou oznamování, postupování stížností, pomoci při vyšetřování a výměny informací, pod podmínkou vhodných záruk ochrany osobních údajů a jiných základních práv a svobod;

c)

zapojení příslušných zúčastněných stran do diskuse a činností zacílených na prohlubování mezinárodní spolupráce při prosazování právních předpisů na ochranu osobních údajů;

d)

podpoření výměny a dokumentace v souvislosti s právními předpisy a praxí v oblasti ochrany osobních údajů, mimo jiné o kompetenčních sporech se třetími zeměmi.

kapitola VI

Nezávislé dozorové úřady

Oddíl 1

Nezávislost postavení

Článek 59

Zprávy o činnosti

Každý dozorový úřad vypracovává výroční zprávy o své činnosti, které mohou obsahovat seznam druhů ohlášených porušení a druhů opatření přijatých podle čl. 58 odst. 2. Tyto zprávy předkládá vnitrostátnímu parlamentu, vládě a dalším orgánům určeným právem dotčeného členského státu. Dále je zpřístupní veřejnosti, Komisi a sboru.

kapitola VII

Spolupráce a jednotnost

Oddíl 1

Spolupráce

Článek 76

Důvěrnost

1.   Pokládá-li to sbor za nezbytné, jsou jeho jednání důvěrná, jak je stanoveno v jednacím řádu sboru.

2.   Přístup k dokumentům předkládaným členům sboru, odborníkům a zástupcům třetích stran se řídí nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 (21).

kapitola VIII

Právní ochrana, odpovědnost a sankce

Článek 84

Sankce

1.   Členské státy stanoví pravidla pro jiné sankce, jež se mají ukládat za porušení tohoto nařízení, zejména za porušení, na něž se nevztahují správní pokuty podle článku 83, a učiní veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Tyto sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

2.   Každý členský stát oznámí Komisi do 25. května 2018 právní předpisy, které přijme podle odstavce 1, a bez zbytečného odkladu jakékoliv následné změny týkající se těchto ustanovení.

kapitola IX

Ustanovení týkající se zvláštních situací, při nichž dochází ke zpracování

Článek 91

Zavedená pravidla pro ochranu údajů uplatňovaná církvemi a náboženskými sdruženími

1.   Jestliže církve a náboženská sdružení nebo společenství v některém členském státě v době vstupu tohoto nařízení v platnost uplatňují komplexní pravidla týkající se ochrany fyzických osob v souvislosti se zpracováním, tato pravidla mohou nadále platit za předpokladu, že se uvedou do souladu s tímto nařízením.

2.   Na církve a náboženská sdružení uplatňující komplexní pravidla v souladu s odstavcem 1 tohoto článku dohlíží nezávislý dozorový úřad, který může být zvláštní, za předpokladu, že splňuje podmínky stanovené v kapitole VI.

kapitola X

Akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty

Článek 93

Postupy projednávání ve výboru

1.   Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 5 uvedeného nařízení.

kapitola XI

Závěrečná ustanovení


whereas

dal 2004 diritto e informatica